O tom, jak to bylo s naší druhou prací, jak se nám líbila, jak jsme ji odmítli, jak jsme ji vzali, jak se těšíme a doufáme a o tom, jak jsme pili pivko a málem stříhali ocásky.

V pátek 25. 9. nám přišel email z Hanmer Springs. Ptali se, jestli jsme pár a jestli stále ještě hledáme práci. Nabídli nám práci v rodinném hotelu. Zároveň nám poslali kontakt na Renatu, Češku, která u nich pracovala. Byli jsme překvapení a ihned jsme odepsali. Zajímali jsme se o další podmínky práce a také jsme ihned kontaktovali Renatu.

V sobotu ráno, než jsme odjeli do práce, jsme si ještě stihli přečíst odpovědi od Renaty i od Kate z Hanmer Springs. Renata nám práci u Kate jen chválila a vřele doporučila. Kate nám nabídla úžasné podmínky. Dobrý plat a zdarma ubytování a nějaké jídlo. Jediný problém byl malý počet hodin. Báli jsme se, že nebudeme schopni ušetřit dost peněz na naše cestování.

Celý den na vinici jsme měli o čem přemýšlet. Lákala nás práce, podmínky a hlavně rodinné prostředí, kvůli naší angličtině. Ale dokola jsme přepočítávali, kolik dokážeme vydělat peněz při tak malém počtu hodin. Chvílemi jsme si říkali “ano, berem to” a chvílemi zase ” ne, přijde jiná nabídka”. Za celý den jsme si zavařili mozkové závity. Nemohli jsme se rozhodnout. Večer jsme byli z práce i z celodenního přemýšlení tak zdrchaní, že jsme nebyli schopni napsat Kate odpověď.

V neděli dopoledne jsme po těžkém rozhodování vymysleli úžasný plán. Napíšeme Kate zamítavou odpověď, ale zároveň vychválíme podmínky, pobrečíme nad malým počtem hodin a politujeme toho, že o takovou práci přicházíme. Pak budeme čekat na odpověď, dále pracovat na vinici a případně hledat jinou práci. Typická “zadní vrátka”.

Email pro Kate jsme tvořili snad dvě hodiny. Napsané bychom to měli za chvilku (česky), ale zkuste si napsat srdcervoucí email v angličtině. Zvládli jsme to asi na výbornou. Kate odepsala. Stále má o nás zájem. Slíbila nám vyšší počet hodin, a pokud to nepůjde u ní v hotelu, pomůže nám najít ještě vedlejší práci jinde. Tato nabídka už se nedala odmítnout. Ihned jsme ji odepsali a už jen upřesnili datum nástupu.

Ve čtvrtek 8.10. se přesuneme do Hanmer Springs a hned v pátek ráno nastupujeme do práce. Hotýlek se jmenuje Drifters Inn. Bydlet budeme v jednom z hotelových pokojů. Práci nám Kate popisovala jako úklid pokojů, příprava snídaní, pomoc v kuchyni a občasná výpomoc na zahradě. Teď už se do Hanmer Springs moc těšíme. Jsme strašně zvědaví na Kate a její rodinu. Doufáme, že jsme udělali správný krok a že nebudeme litovat.

Ve středu jsme managerovi oznámili, že za týden končíme. Přijal to v pohodě. V naší práci na vinici se vcelku nic nezměnilo. Máme jen jednu novou zkušenost. Poslední dva dny jsme dostali jinou práci. Opravovali jsme zavlažovací zařízení. Tento týden máme i jeden zajímavý zážitek. Viděli jsme “mučení jehňátek” v přímém přenosu. Sledovali jsme, jak jsou ovce pomocí psů naháněny do ohrady. Tam pak jehňátkům odštípávali ocásky. Místní jsou velmi vřelí a dobrosrdeční. Když nás viděli, jak na ně vykukujeme z vinice, pozvali nás k sobě do ohrady. Vše nám vysvětlili a dokonce jsme si mohli sami zkusit ocásek ustříhnout. Odmítli jsme. Strávili jsme mezi jehňátky v pracovní době skoro hodinu. Tento týden jsme to stejně pěkně flákali. Druhý den jsme odpoledne seděli na shedu (plechová stodola u vinice) a pili pivko. Opět v pracovní době. Náš spolupracovník, brigádník Eddie, ten den končil a měl takovou malou rozlučku.

Tak už jen poslední tři dny na vinici a hurááá do Hanmer Springs.