Na druhý týden v Malajsii jsme se obzvlášť těšili. V plánu byla “dovolená” na tropických ostrůvcích v Jihočínském moři. Ostrůvky Besar a Kecil měly být pravý ráj. Bílé pláže, průzračně modrá voda, nebeský klid bez turistů a skvělé podmínky pro šnorchlování a potápění.
Náš první dojem po příjezdu byl rozpačitý. Resort na resortu, v písku rozlámané korály a kameny a ze všech stran staveniště. Tohle že je ten ráj??? BYL. Jen co jsme se ubytovali a půjčili si šnorchl, šli jsme na obhlídku ostrova. Na druhé straně jsme našli krásnou velkou pláž s bílým pískem, teplou a průzračnou vodou. Přímo katalogové místo pro válení a koupání. My jsme ale nakonec více oceňovali tu naši pláž. Pár metrů od břehu jsme zjistili, proč se tomu tady říká ráj všech potápěčů. Celé odpoledne jsme se střídali o šnorchl a prozkoumávali úžasné živé mořské dno. Krásně jsme se při tom spálili. Oba jsme si spálili zadní polovinu těla a Jakub navíc ještě hlavu. Jeho vlasová pokrývka již není natolik dostatečná, aby uchránila lebku před tropickým slunkem. Je ale stále natolik dostatečná, aby uchránila lebku před opalovacím krémem. To jsme zjistili hned druhý den, kdy Jakub i přes aplikovaný opalovací krém své spáleniny jen podpořil. Třetí den jsme pro jistotu aplikovali kapesník s uzlíčky.
Zkoumání mořského dna nás natolik uchvátilo, že jsme si hned na druhý den objednali celodenní šnorchlovací výlet. No nekupte to za těch 240 Kč. V ceně bylo zapůjčené vybavení a loď s průvodcem, který nás dovezl na pět nejkrásnějších míst v okolí ostrovů. Nikdo jiný už tento den nepřišel a my tak měli soukromou plavbu. Bylo to nádherné, úžasné, neuvěřitelné. Tisíce různobarevných ryb a rybiček, neporušené korály, vlnící se sasanky, mořští červi a ježci. Vše krásně barevné a viditelnost dokonalá. A každé místo mělo ještě svou zajímavost. Na první zastávce se při troše štěstí dal spatřit žralok. My jsme to štěstí měli a zaplavali jsme si s více jak metrovým žralokem. Na druhé zastávce nás čekala obrovská hejna drzých rybek. Při třetí zastávce jsme pronásledovali ohromnou želvu. Čtvrtá zastávka byla na otevřeném moři u majáku. Bylo to místo s nejbarevnějšími korály a mořskými rostlinkami. Na poslední zastávce jsme honili partičku bejby žraločků a donekonečna jsme si hráli s nemáky. Celý den jsme si neskutečně užili. Po těch pěti hodinách ve vodě jsme byli dost unavení, ale šťastní. S hlavou pod hladinou se člověk octne v naprosto jiném světě. Tongariro má od teď velkou konkurenci.
Máme pro vás jedno překvapení. Vypůjčili jsme si na náš výlet podvodní foťák a všechny ty krásy zaznamenali.
Perhentiany po počátečních rozpacích naprosto splnily naše očekávání. Resortů tu sice přibývá jako hub po dešti, ale turistů tu nebylo příliš a byl tu klid. Pláže i vody jsme si dostatečně užili. Slunka až moc. A aby toho mořského světa nebylo málo, měli jsme ho každý den i na talíři. Každý večer jsme si přímo na pláži nechali udělat na grilu rybu podle našeho výběru. Fakt luxus.
Ve středu jsme se s ostrovy rozloučili a přesouvali jsme se na poslední zastávku naší malajské cesty. Národní park a nejstarší tropický deštný prales Taman Negara. Hlouběji do džungle jsme se plavili 3 hodiny proti proudu řeky na zvláštní uzounké dřevěné loďce. Najali jsme si průvodce a navštívili Orang Asli. Od jediného člena, který “mluví anglicky”, jsme se dozvěděli spoustu informací ze současnosti i historie života domorodých obyvatel džungle. Tito lidé žijí primitivně, bez vzdělání, v prostých bambusových chatrčkách. Žijí v džungli, bez elektřiny a dalšího vybavení. Návštěva to byla zajímavá, i když i sem už trošku zasáhla civilizace a tito lidé již nežijí stejným způsobem jako jejich předkové. Život jejich předků, používané nástroje, zvyky a tradice, by pro nás byly ještě daleko zajímavější. Na konci návštěvy jsme si zkoušeli vystřelit z flusačky, kterou používají k lovu. Tato bambusová zbraň prý dokáže vystřelit jedem pokrytou šipku až do vzdálenosti 40 m. Střelcem dne se stala Lenka, která trefila medvěda pod oko. Jakubova šipka skončila někde hluboko v roští.
Při našem pobytu v Taman Negara jsme si dali 6ti-km túru džunglí, při které Jakuba něco kouslo. Ještě ale žije. Překvapivě jsme se vyhnuli pijavicím. Stačilo, když jsme je viděli na nohou našich německých sousedek. Fakt hnus. Navštívili jsme Canopy walkway, stezku ze zavěšených lávek na stromech v džungli a netopýří jeskyni Gua Telingga. Ale žádnej zázrak. V pátek odpoledne jsme Taman Negara opustili a přes Jerantut jsme se nočním vlakem přesunuli do Kuala Lumpur. Zde jsme ve svém hotýlku našli v pořádku naše kufry. Dnes máme odpočinkový den. Relaxujeme, nechali jsme si vyprat a zítra zase hurá na cesty. Malajsii máme úspěšně za sebou. Další a už poslední země naší cesty je Indonésie. V neděli v poledne odlétáme na Sumatru za orangutany.