Už ani nevíme, jak nás to napadlo. Mluvili jsme o tom už snad stokrát, ale nikdy z toho nic nebylo. Tentokrát jsme si jednoho dne řekli JEDEM a bylo to. Výběr míst, kam jsme mohli jet, nebyl moc široký a Nový Zéland mezi nimi přímo zářil, takže volba byla v celku jednoduchá.
My opravdu jedeme?!
Je to asi tak 14 dní, co volali ze Student Agency a oznamovali, že je vše v pořádku, odsouhlasené a vyřízené. Odlétáme tedy 31. července z Prahy kolem sedmé hodiny večer. Čeká nás 24 hodinová cesta. Přesně je to z Prahy do Londýna, z Londýna do Hong Kongu a odtud do Aucklandu. Přiletíme, ubytujeme se a hned druhý den nastupujeme do školy.
Jak přežít pád letadla!
Přežít pád letadla je tak trochu jako štěstí v loterii. Za poslední měsíc spadla už 3 letadla a z dalšího evakuovali cestující ještě před odletem… Protože oba poletíme poprvé, nenecháváme nic náhodě a jdeme štěstí trošku naproti.
Zážitky z cesty
V našem prvním povídání o Zélandu se dozvíte podrobnosti a zážitky z naší cesty a přikládáme i první fotografie.
Cesta z letiště k rodině
Druhý článek tentokrát o naší cestě z letiště, o prvních dojmech z ubytování a rodiny a o našem prvním jídle na Zélandě.
První výlety
O našich prvních výletech v Aucklandu. O tom, jak jsme viděli oceán, první ovci, “pralesní” ligu v ragby a o tom, jak jsme běželi.
Naše studium
O tom, jak chodíme do školy, jaké máme spolužáky a učitele, jak čteme knihy v angličtině a jaké máme úspěchy (i v jiných jazycích).
Náš druhý víkend
O tom, jak nám pršelo, jak jsme byli v muzeu, jak nám nepršelo, jak jsme jeli lodí, jak jsme lezli na Rangitoto, jak nám zase pršelo a my totálně promokli.
Our homestay family
Něco málo o naší rodině, náš denní režim a nějaké zajímavosti a postřehy ze života na Zélandu.
Jak jsme kupovali auto
O tom, jak Jakub znovu ochořel, jak jsme jeli na trh s auty, jak jsme nevybrali, jak Lenka volala, jak jsme vybrali a pak nevybrali.
Jídlo na Zélandě
Pro vaši představu, vám přinášíme článeček, jak jsme se ten první měsíc stravovali. Co jsme jedli, kde jsme jedli, jak jsme jedli a co nám nejvíc chybělo a chybí…
Pár slov na závěr
Měsíc utekl jako voda a nám právě začíná ta dobrodružnější část pobytu. Nevíme zatím kde budem, co tam budem dělat, kdy se budeme moci opět ozvat – nevíme nic.
Jen tak v rychlosti
Nemáme moc času, píšeme z knihovny, ale alespoň v krátkosti.
Putování za prací – 1. část
Jak jsme opustili rodinku, jak Vaneska zlobila, jak jsme snídali na pláži, jak Vaneska zase zlobila, jak jsme sháněli práci, jak jsme nesehnali a jak jsme změnili plány.
Putování za prací – 2. část
Jak jsme mluvili s managerem, jak jsme se dozvěděli tvrdou realitu, jak jsme se setkali s Márou a s Kristýnou, jak jsme se setkali s tuleni, jak jsme cestovali a jak jsme měli golfový turnaj.
Naše první práce
O tom, jak jsme se zabydleli, jak nám Zdeňka sehnala práci, jak jsme hrabali, jak Lenka štípala a Jakub shazoval.
Druhý týden v Blenheimu
O tom, jak jsme dostali první výplatu, jak jsme zaskočili Glena, jak jsme měli návštěvu, jak jsme dostali spoustu pokladů, jak Jakub telefonoval a jak jsme dostali lákavou nabídku.
Jak jsme si sehnali novou práci
O tom, jak to bylo s naší druhou prací, jak se nám líbila, jak jsme ji odmítli, jak jsme ji vzali, jak se těšíme a doufáme a o tom, jak jsme pili pivko a málem stříhali ocásky.
Poslední dny na vinici a první dojmy z Hanmeru
O tom, jak jsme dřeli, jak Jakub stříkal, jak jsme balili, jak jsme se stěhovali, jak jsme se seznamovali, jak jsme do toho museli skočit po hlavě a jak šprechtíme anglicky.
Jak housekeepingujeme
O tom, jak myjeme, utíráme, uklízíme, steleme, povlíkáme, leštíme, pereme, sušíme, skládáme, luxujeme, vytíráme, recyklujeme a hlídáme. A o tom, jak vlastně ani moc nepracujeme.